pondělí 29. srpna 2016

Komentář Eleison CDLXXVI – Proti NOM (2016)

 
Komentář Eleison CDLXXVI – Proti NOM (2016)
(476)
27. srpna 2016
 PROTI NOM
Zásada je jasná v teorii: abychom následovali Našeho Pána, potřebujeme, nesmrtelnými slovy sv. Augustina, „potírat omyl, ale milovat chybující“. To znamená, že bychom nikdy neměli tak potírat omyly, abychom také potřeli chybující (tj. ty, kteří jsou v omylu, pokud nejsou nebezpeční a nenapravitelní), a nikdy bychom neměli tak milovat chybující, abychom také milovali jejich omyly. V praxi může být dost snadné sklouznout od potírání omylu k potírání chybujících nebo sklouznout od milování chybujících k milování jejich omylu. Jinak řečeno: „Církev je nekompromisní v zásadách, protože věří, je tolerantní v praxi, protože miluje. Nepřátelé Církve jsou tolerantní v zásadách, protože nevěří, a jsou nekompromisní v praxi, protože nemilují.“ To je dobře řečeno.
V případě, že si kdokoliv stále myslí, že autor těchto „Komentářů“ sklouzává od soucitu ke svedeným ovcím v rámci Novus Ordo k lásce k omylům nové mše Pavla VI., zde jsou výňatky z dopisu jednoho staršího čtenáře, jehož vlastní hořká zkušenost jej přivedla k závěru, že Novus Ordo katolíci si nezasluhují, aby se příliš předpokládalo věřit v jejich nevinu. Očividně narazil na některé z nejhorších z novocírkve. Skrze jejich plody...
Byl jsem typickým dítětem ze základní školy ve farnosti o 2500 rodinách ve čtvrti, která byla takřka z 60% katolická. Všichni z nás byli formováni ve starém náboženství, a když koncilní revoluce začala ničit Církev v 70. letech 20. století, všichni z nás jsme museli cítit, že je něco špatně. Všichni katolíci mají povinnost být věrní Tradici a zjistit, kde spočívá, například v materiálech ke čtení dostupných všem. Padesát let jsem úpěnlivě prosil, žadonil a modlil se za své katolické přátele a rodinu, aby četli tyto věci, které jsem přečetl já, ale oni prostě nechtějí. Velká většina si koncilní náboženství užívá: rozvod a snadné anulace, úslužní kazatelé, feminismus, demokracie, cizoložství, homosexualita a láska je vážou k Novus Ordo, což je pravý opak lásky k pravdě.
Řekl bych, že znám Novus Ordo mentalitu, protože, když moje žena, kterou byla skoro 20 let, chtěla před více než dvěma lety anulovat naše manželství, bojoval jsem tak usilovně, jak jsem mohl, abych jej uhájil, takže jsem přišel do blízkého kontaktu s Novus Ordo soudci, kněžími a laiky. Mohu vás ujistit, že to není láska k pravdě, jež je motivuje. Na tyto církevní autority se dá spolehnout, že učiní přesně to, co skoro všichni, ne-li všichni, Novus Ordo katolíci chtějí, aby udělaly, což je ignorovat jejich hříšný život. Zdá se, jako by jedinými „hříšníky“, které se odvažují kárat, instruovat nebo jim radit, byli kuřáci, znečišťovatelé životního prostředí, necitelní tradiční katolíci a ti, co mají mnoho dětí. Nezapomínejte, že více než 90% sezdaných katolíků používá kontrolu porodnosti a učí své děti dělat totéž. Novus Ordo se stal globální organizací smíření svědomí a novot ve velkém rozsahu. Novus Ordo katolíci skutečně věří, že všichni jdou do nebe. „Pracovat s bázní a třesením o své spáse“ (Fil. II, 12) není myšlenka, kterou berou v úvahu.
Kontrola porodnosti byla v moderní době bodem obratu od Boží vůle k vůli člověka. Nepoužívat kontrolu porodnosti se těm, kteří žijí ve velkoměstě, může zdát takřka nemožné, ale kdo se zmýlil? Bůh nebo moderní velkoměsto? Bůh dal v roce 1968 své Církvi velkou šanci zůstat na správné cestě, když inspiroval zdráhajícího se Pavla VI. zůstat věrného neměnné nauce Církve, spousta duchovních však byla okamžitě nevěrná papeži. A výsledkem byla ta „organizace smíření svědomí“ kritizovaná výše. A kdo může popřít, že nahrazení pravé mešní Oběti hrálo u katolíků od roku 1969 velkou roli při vzdání se svátostného života k dosažení nebe, aby si [místo toho] užívali pohodlný život a šli do pekla? Jaká odpovědnost kněží!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof